Moje zvířata | Moje kecy | eSBéčka | Vlci | Ostatní | Info



Pozastaveno do 30.6.2011

Prosinec 2010

happy New year 2011 =)

31. prosince 2010 v 11:49 | Ajjin |  .::Moje kecy::.
Zase si zvykat psát nové datum...
Zase ty rány petard a ohňostrojů jako by byla třetí světová válka...
Tak vám přeju, aby další rok byl alespoň ucházející a vydařilo se vám, to co plánujete...
...a užijte si poslední hodiny v roce 2010

A tady něco od Haimi =)

http://img2.rajce.idnes.cz/d0203/4/4294/4294034_49b0f1d8662581d2b3ceca10fe2404b5/images/Nepojmenovany_2.jpg




Pokračování → Liaram a Sankao

30. prosince 2010 v 9:08 | Ajjin |  .::Ostatní::.
Liaram byl stále sám. Nepřestával hledat. Nechtěl se tak lehce vzdát, byl odhodlaný hledat klidně i další týden. Až, uslyšel z dálky slabou odpověď na své volání. Ten hlas patřil jedině Sankaovi. Liaram se blížil po hlasu, který byl stále blíž a blíž. Až jeho oči zpozorovaly kožich okrový jako okolní trávu a na něm miliony černých puntíků. Byl to Sankao. Liaram k němu celý nadšený přihopkoval a chtěl se s ním pořádně přívitat. Jeho radost mu neumožňovala myslet na něco jiného, než na to radostné setkání.
Ale Sankao teď začal mluvit nějak jinak a lehl si do trávy. Liaram přestal skákat a zkoumal bratra. Ten ležel a naříkal, naříkal bolestí. Čerstvá krev už Liarama upozornila, že něco není v pořádku. Jemně kníkl směrem k bratrovi a udělal krok blíž. Sankao mu taky tak odpověděl a stále ležel na boku a jazyk mu visel z tlamy, jakoby ho to horko spalovalo. Liaram začal přemlouvat bratra, ať vztane. Chodil kolem něj a povzbuzoval ho, že tu nemůžou zůstat, přijde hyena nebo lev....Ale Sankao ho neposlouchal. Pořád jemně naříkal a pach krve ze Sankaovy rány byl cítit čím dál víc. Liaram ho nehodlal opustit. Ale Sankao dobře věděl, že Liaramovo snažení a láska jsou teď k ničemu. S takovým zraněním nemůže lovit, skoro ani chodit. Měl si dávat větší pozor. A co víc, za svou chybu teď netrpí jen on, ale především jeho bratr, už jen kvůli němu by chtěl mít sílu žít.
Viděl ho nad sebou, jak kolem něj nervózně krouží a přemýšlí, jak pomoct. Už se nikdy nedoví, co se stalo a proč tu teď Sankao leží. Už to není ten mocný predátor, ale jen jeho tělo, duše vyprchá kdoví kam.
Liaram to taky cítil. Cítil smrt, ale nechtěl si to přiznat. Sankao to taky vnímal, věděl, že když zůstane ležet, bratr odejde, musí odejít pryč, aby ho tu nenašli nepřátelé. I když by ještě nějaký ten metr ušel, musel dělat, že neujde, aby pomohl bratrovi. Liaram naříkal s ním a stále se marně snažil, aby odešli do bezpečí. Sankao už ležel tiše a na bratrův hlas neregaoval. Jen dýchal, aby si stačil vlastně všimnout, jaký je to pocit, dýchat. Za tu dobu, co žije, si to vlastně vůbec neuvědomil, jak dech dává život.
Liaram se náhle ve svém zmateném chození zastavil. Věděl, že je čas odejít. I Sankao na tuto chvíli čekal. Liaram ho jemně olízl přes ucho a čekalo ho to nejtěžsí, nechat tam to, co mu dávalo sílu, ležet navždy. Sanako už ani moc neviděl. Ale všiml si, jak Liaram odcházel. Rána byla hluboká, až tak, že zasahovala i do duše bratra. Liaram se ještě čtyřikrát ohlédl za svým bratrem, než mu zmizel z obzoru.
Sanakao teď mohl dojít pod nejblížší keř, kde je alespoň trošku stínu. Tam si těžce položil hlavu na zem, aby ji už nikdy nezvedl.


Podle skutečné události



Dvoudílný Příběh → Liaram a Sankao

28. prosince 2010 v 22:48 | Ajjin |  .::Ostatní::.
Tam, kde odjakživa žijí gepardi, tam v Africe, žili i jedni bratři. Dva gepardi Liaram a Sankao. Horké dny i chladné noci trávili vždy spolu, lovili spolu, hráli si spolu. Zdálo se, že by nebylo nic, co by je rozdělilo. Jejich bezmezné přátelství a pouto je spojovalo víc, než jakékoli jiné bratry na zemi. Alespoň oni to tak cítili. Jeden za druhého byl ochotný riskovat život.
Když jim od jejich posledního jídla pořádně vyhládlo, rozhodli se ulovit nějakou gazelu. Byli dva, měli daleko větší šanci něco ulovit. Jeden vždy útočil jako první a druhý čekal v záloze a ve správný čas, kdy bratr nahnal gazelu přímo k druhému bratrovi, vyskočil a překvapená gazela neměla moc šancí přemýšlet, co se právě stalo a byl její konec.
Tak tomu mělo být i u toho lovu. Ale něco udělali jinak. Rozhodli se pro větší kořist, impalu. Vyhlédli si jejich stádečko. Byly mezi nimi i zebry a pakoně. Bylo těžké se mezi těmi všemi zorientovat a najít jednu oběť. Chvíli kroužili daleko kolem, aby je neucítili a vyhlíželi kořist. Až si Liaram všiml jedné slabší a bylo dohodnuto. Sankao tentokrát měl jít do zálohy a Liaram bude nahánět. A tak se pomalu a dlouho plížili, krok po kroku ke stádu, až byl čas vyrazit. Liaram vyskočil a okamžitě začal využívat své rychlosti. Zrychloval a hnal svou oběť přímo k Sankaovi. Jak běžel, zavládl zmatek a Liaram si stačil všimnout, že ve stádě jsou i bůvoli, na ty je dobré si dát pozor a to oba bratři věděli.
Ale co to? Sankao měl přece dávno vyskočit ze svého úkrytu. Nebyl na svém místě. Že by Liaram zahnal kořist špatným směrem? Nikdy se nespletli. Liaram začal zpomalovat a uplně zapoměl na prchající impalu. Ve stádě byl velký zmatek a nemohl najít svého bratra. Bylo mu jedno, že by mohl strhnout impalu klidně sám, ztratil svého bratra. Začal ho hledat. Raději odešel co nejdál od stáda, aby se zmatek zvířat uklidnil. Rozhlížel se po pláni. Začal ho volat krátkými štěkavými zvuky. Nikdo mu neodpovídal. Šel na ty místa, kde měl Sankao být při lovu, neustále ho volal a pozoroval krajinu kolem, bratr nikde.

♦♦♦

Naplánovaně jsem se rozepsala, tak další část si nechám na čtvrtek x)




Vánoce zase bez sněhu

25. prosince 2010 v 10:16 | Ajjin |  .::Moje kecy::.
A máme to za sebou =/. Dárky byly rozbaleny, kapr snězen...Tak co jste dostali? Já sem měla dárky vybrané už předem tak to nebylo překvapení, když sem si rozbalila knížku "Deník malého poseroutky", mikinu a parfém. Přece jenom jsem měla některé dárky navíc. Třeba sem nevěděla, že dostanu pucle s tygrem, které jsou mimochodem 3D xD, pak šampon a ještě nějaké blbosti xD. Jinak to včera proběhlo v klidu, celý den sem se dívala na TV a čím víc se blížil večer, tím míň se mi zdálo, že je Štědrý den a když mamina smažila kapra, zdálo se mi, že smaží kuře na druhý den na oběd xD. Nebyla ani vločka sněhu. Dneska padá, dneska měl být Štědrý den xD.
Vlastně teď si říkám, že v Americe se teprv asi za 3 hodiny budou rozbalovat dárky...Tak už vás nebudu otravovat a nezapomeňte napsat, jak ste spokojeni se včerejškem =).
muj

Zbytečný dárek xD

24. prosince 2010 v 14:20 | Ajjin |  .::Ostatní::.
Když vy, tak já taky =D
Přeju všem mým SB to co je napsáno na obrázku, a úspěšný Nový rok 2011 =)
Je to průhledné tak se to bude hodit ke každému pozadí =)

pro s
A ještě k dnešnímu dni: všem hodně dárečků, žádnou rybí kost v krku a pěkné vánoční svátky =)



Od Haimi

24. prosince 2010 v 7:57 | Ajjin |  .::Ostatní::.
Krásná Vánoční (pohlednice)od Haimi nám, jejím SBéčkům x)

http://img2.rajce.idnes.cz/d0203/4/4294/4294034_49b0f1d8662581d2b3ceca10fe2404b5/images/Nepojmenovany_1.jpg

A od Monisky =)




Praktický psí dárek

23. prosince 2010 v 16:19 | Ajjin |  .::Ostatní::.
Jak se tak dívám po různých dárcích pro psy, asi nejpraktičtější se mi zdá svítící obojek pro psy. Během zimy se totiž pohybujeme se psem především za šera nebo v úplné tmě. Pohyb psa, pohybujícího se na volno je možno dobře sledovat pomocí svítících obojků mnoha barev a provedení. Ale i chůze u nohy po okraji silnice je mnohem bezpečnější, zvlášť když je pomocí svítícího vodítka zviditelněn i pán. Některé modely např. s motivem psích tlapek, kůstek apod. jsou ozdobou domácíh mazlů i ve "zhasnutém" stavu. Velký výběr svítících objků najdete na www.canicom.cz
I když všeci už asi máte nakoupeno pro své pejsky =)



  




A který byste si vybrali vy?





Moje fotky - příroda II.

22. prosince 2010 v 9:32 | Ajjin |  Moje fotky
Konečně přidávám další fotky, uff, že jich ale je...

Původ a domestikace psa

19. prosince 2010 v 9:55 | Ajjin |  .::Fotky psů::.
Za předka domácího psa, se považuje vlk obecný. V dobách, kdy lidé začali domestikovat ( 15000 - 10000 př.n.l ), obýval vlk Skoro celou Eurasii, severní Afriku a severní i střední Ameriku. Vlivem rozmanitých podmínek vytvořil řadu poddruhů lišících se velikostí i zbarvením. Za nejpravděpodobnější předky psa se považují vlk indický a větší vlk eurasijský. Předkem psa mohl být jen jeden z nich, ale možná že vznikli z více poddruhů současně.
Lidé se s vlky setkávali již na konci pleistocénu, protože lovili stejný typ kořisti. Předpokládá se, že v oblastech společného soužití si na sebe oba živočichové zvykali tisíce let - vlk ztrácel plachost a lidé strach z velké šelmy. Vlky zřejmě přitahovaly do lidských tábořišť zbytky potravy a lidé se naopak začali spoléhat na vlčí ostražitost.
Ochočit dospělého vlka je téměř nemožné, zato s malými vlčaty je to jednoduché a navíc zábavné. Problém s jejich krmením se dal řešit jednoduše - vlčata kojily ženy. Asyrské památky ukazují ženy kojící štěňata nebo selata, to dokazuje i mexická soška ženy kojící štěně, stará 6000 let. Takto odchovaná vlčata si na lidi snadno zvykla a když dospěla a začala být agresivní, lidé je nejspíš snědli. Mírnějším jedincům, kteří se lépe zapojili do lidské tlupy, bylo zřejmě dovoleno zůstat a rozmnožovat se. Tato zvířata si už neosvojila vlčí způsoby lovu a přivykla jinému typu potravy - směsi masa a rostlin. To dokazuje i pokus s modrými liškami - do dalšího chovu se vybírali jedinci podle projevované agresivity. Během pouhých 20 generací se nejen změnilo chování, ale i zbarvení (objevily se bílé skvrny), a také tvar ocasu, který se stáčel tak jak to známe u dnešních domácích psů. Vzájemné soužití lidí a psů bylo tehdy především založeno na citovém vztahu, protože psi nepřinášeli žádný konkrétní užitek.
Tak asi znikl první domácí vlk - pes.






Kdy byly domestikovány zvířata

18. prosince 2010 v 8:18 | Ajjin |  .::Info::.
12 000 - 9000 př.n.l - pes
10000 př.n.l - kur
9000 - 8000 př.n.l - ovce
8000 - 7000 př.n.l - koza
7000 - 6000 př.n.l - tur
6000 př.n.l - prase
5000 př.n.l - osel, husa, kachna
5000 - 4500 př.n.l - zebu, holub
5000 - 3000 př.n.l - kapr, myš domácí
4500 - 3400 př.n.l - kůň
4000 - 2000 př.n.l - kočka, včela
3000 př.n.l - buvol, velbloud jednohrbý, lama, morče
2500 př.n.l - bourec morušový
3000 - 1000 př.n.l - jak, sob
2000 - 1000 př.n.l - velbloud dvouhrbý
2000 př.n.l - páv, čínská husa, hrdlička chechtavá
1500 - 1000 př.n.l - krocan
500 př.n.l - perlička
1000 n.l - králík
1100 - 1200 n.l - karas zlatý
1400 n.l - křepelka
1500 n.l - kanár
1750 - 1800 n.l - chůvička
1800 n.l - andulka
1850 - 1900 n.l - liška stříbrná, norek americký, nutrie, potkan
1930 n.l - křeček zlatý
1960 n.l - pštros




Kurilský bobtail dlouhosrstý

16. prosince 2010 v 20:05 | Ajjin |  .::Fotky koček::.

Kurilský bobtail dlouhosrstý

Plemeno: polodlouhosrsté kočky


Původ: Kurilský bobtail je plemeno, které vzniklo a také dlouhou dobu žilo v izolaci na Kurilských ostrovech v nejvýchodnější části Ruska. První zmínky o "kočkách se zkráceným ocasem" pocházejí z období po druhé světové válce. A tak až v 80. letech začal v Rusku skutečný chov těchto koček.

Srst: Délka srsti je střední až dlouhá. Připouští se všechna zbarvení a jejich kombinace, kromě color-point a habešského.

Povaha: Má i přes své divoké vzezření velmi vyrovnanou a klidnou povahu. Přítomnost dalších koček, nebo i psů pro něj není problém. Jedná se o chytré a zvídavé plemeno, milující vodu, díky čemuž jsou výbornými potápěči či rybáři.

Fotky: Kurilský bobtail dlouhosrstý (foto, obrázky)

Foto: DK*Amoritos over the Rainbow-Kurilský bobtail dlouhosrstý KBL fs 22





Zdroj Fotek:




Bombajská kočka

14. prosince 2010 v 18:56 | Ajjin |  .::Fotky koček::.

Bombajská kočka

Plemeno: krátkosrsté kočky


Původ: Bombajská kočka vyšlechtěna v 50.letech 20.století v USA křížením Americké krátkosrsté kočky a Burmilly. V roce 1976 byl v USA uznán její standard.

Srst: Bombajská kočka má krátkou, jakoby přistřiženou, lesklou srst. Zbarvení absolutně černé po celé délce vlasu. Někdy se Bombajské kočky nazývají "mini-panter" (malí panteři).

Povaha: Bombajská kočka je přítulná a snášenlivá kočka. Je velmi chytré plemeno. Má ráda rozpustilé hry, kartáčování a vyžaduje hlazení. Naučí se lehce chodit na vodítku. Mají rády teplo. Mají výrazný a dominantní hlas, který se ne každému může líbit.


Fotky: Bombajská kočka (foto, obrázky)
gh

Zdroj Fotek:




Co do krmítka?

13. prosince 2010 v 15:40 | Ajjin |  .::Info::.
Ptáci, kteří u nás přezimují, si na zimu vytváří tukové zásoby, ty jim ale k přežití zdaleka nestačí. Chcete-li jim pomoci, můžete je přikrmovat. Víte ale, čím?
Nejméně vhodnou potravou pro ptáky jsou zbytky lidského jídla - zvláště čerstvého pečiva a dalších kynutých výrobků, po kterém mají zvířata vážné zažívací potíže. Nikdy jim nedávejte nic slaného ani kořeněného. Raději dejte do krmítka semena slunečnice, rozdrcené vlašské nebo lískové ořechy, obilniny (ovesné vločky, pšenice), bobule jeřabiny a černého bezu, z ovoce jsou vhodná jablka a hrušky, ze zeleniny strouhaná mrkev. Ve zverimexu můžete koupit také kouli z hovězího loje, díky kterému ptáci získají zásoby energie anebo speciálně namíchanou směs pro krmení ptáků.

Malý recept
- tukové krmítko
Chcete-li ptáčkům dopřát komplex všech látek, které na zimu potřbují, rozpusťte hovězí lůj, vsypejte do něj hrst slunečnicových semen, máku, mletých ořechů a strouhanky. Směs vlijte do kelímku, provlékněte dno drátem s dřívkem a zavěste. Tukové krmítko nikdy nedávejte na místo, kam svítí slunce - roztopilo by se.

pták, krmítko

Zdroj → chovatelka.cz





Ptáčata...

12. prosince 2010 v 7:52 | Ajjin |  .::Info::.
Snaha o záchranu ptáčat může být někdy kontraproduktivní a může spíše uškodit. U některých druhů totiž opouštějí ptáčata hnízdo dříve, než umějí létat, a rodiče je dokrmují v okolí - v takovém případě nezasahujeme.
Vypadne-li mládě z hnízda při bouřce nebo silném větru nebo nezvládá-li dobře let a spadne na zem - mládě pak na zemi může prochladnout a zahyne zimou a hladem.
Když najdeme takové mládě, pokusíme se o jeho návrat zpět do hnízda mezi sourozence. (U ptáků vůbec nevadí, že na mládě sáhnete.) Není-li to možné, stačí ho z místa, kde mu hrozí nebezpečí, umístit na místo bezpečnější, např. do hustého keře nebo posadit ho na nejbližší vyvýšené místo (strom, zídka apod.). Staří ptáci si ho tam později najdou a budou pokračovat v jeho krmení a dále o něj pečovat. Naši pomoc potřebují ptáčata pouze v případě evidentního úrazu, jako jsou otevřené rány, zlomeniny běháku, křídel apod. Poraněné ptáky nebo jejich mláďata je pak vhodné umístit do nejlépe plátěného pytlíku přiměřené velikosti nebo do kartonové krabice, kterou případně vystelte novinami, s větracími otvory v horní části, a dopravit k veterinárnímu ošetření.


Zdroje



Pomáháme zvířatům..ale jak?

9. prosince 2010 v 18:41 | Ajjin |  .::Info::.
Další z článků, jak alespoň minimálně pomoci nalezeným a zraněným zvířatům

Veverky
Veverka rodí mláďata v hnízdě či dutině. Při přenášení do jiného pelechu může mládě upustit. Mladé veverky také bývají sráženy ze stromů útočícími strakami nebo silným větrem. Při nálezu velmi malých mláďat na zemi, je-li mládě poraněné, prochladlé či promoklé nebo při nálezu hnízda s mláďaty u padlého stromu je nejlepší co nejdříve je předat do záchranné stanice pro poraněné živočichy.

Dospělí ptáci
To, že jsou dospělí ptáci poranění nebo nemocní, se většinou pozná podle toho, že v přítomnosti člověka neodlétnou. Mohou mít krvácející zranění, ale ve většině případů si poškodí křídla po zásahu elektrickým proudem, nárazu na překážku či střetu s dopravními prostředky. Pěvce je nutné opatrně odchytit a co nejdříve předat odborníkům. Dravci a sovy se při chytání brání, a proto je nelze chytat holou rukou. Doporučuje se rovnou zavolat do stanic pro poraněné živočichy.

Labutě
Před předáním zraněné labutě odborníkovi ji umístěte na klidném místě, kde ji nebudou rušit ani jiná zvířata ani lidé. Není vhodné se s labutí mazlit nebo jí hladit, ani na ni mluvit, tím ji ještě více znervózňujeme. Zvíře s nedohojeným zraněním nepouštíme zpět do přírody, aby nedošlo k infikaci ran.

http://www.tabor.cz/docstore/redsys/images/1284817070.jpg

Zdroje:




Jak se postarat o poraněné volně žijící zvíře?

7. prosince 2010 v 20:22 | Ajjin |  .::Info::.
Jak poznat poraněné zvíře?
  • Mizí jeho nejpřirozenější reakce, kterou je útěk před člověkem.
  • Ptáci nemohou létat, drží končetiny v nepřirozené pozici, mají viditelné povrchové krvácející zranění.
  • Savci drží končetiny v nepřirozené pozici, mají viditelné povrchové krvácející zranění, ztrácejí plachost.

Hendikepované zvíře je vždy silně stresované, jednak z vlastního zranění, jednak z kontaktu s člověkem. Zvíře nepozná, že mu chcete pomoci a cítí se natolik ohrožené, že použije veškeré prostředky obrany. Ve strachu a pocitu ohrožení může způsobit další zranění nejen sobě, ale i svému zachránci.
Kromě možného pokousání a agresivity hrozí případným zachráncům i nemoci. Pokud nevidíte zjevné poranění, může se jednat o onemocnění zvířete (vzteklina, myxomatóza aj.). Zda se jedná o chorobu přenosnou i na člověka, pozná pouze veterinář.
Nikdy se nedotýkejte mrtvých či neobvykle se chovajících zvířat. Laikům se nedoporučuje zkoumat, jaká zranění odchycený živočich má. Při přemisťování zvířete je vhodné umístit drobné savce do nepříliš velké pevné přenosky ze dřeva, někdy postačí i papírová krabice. Ptáky přemisťujeme v textilních pytlících nebo krabici s otvory.

Jak pomoci ježkům
Ježci jsou asi nejčastější zvířata, které můžeme nalézt. Ježčí mláďata potřebují vaší pomoc jedině v těch případech, když zahyne jejich matka - vodící samice. Můžeme je brát z přírody nejdříve koncem října. Nutná hmotnost pro přežití zimy je 650 až 700 gramů v půli listopadu. Odběr ježků z přírody raději doporučujeme předem konzultovat telefonicky.
Ježkům můžeme připravit ubytování - stačí metr čtvereční plochy s bedničkou vystlanou senem. Teplota prostředí by měla být od 15 do 19 °C. Ke krmení se dnes běžně používají kočičí granule.

Péče o poraněná zvířata (Foto:sxc.)

Zdrojchovatelka.cz




Vlci 5.

7. prosince 2010 v 15:01 | Ajjin |  Vlci










Zdroj → wolfpark.org





Himalájsko - perská kočka

5. prosince 2010 v 9:01 | Ajjin |  .::Fotky koček::.

Himalájsko - perská kočka

Plemeno: dlouhosrsté kočky


Původ: Plemeno bylo vyšlechtěno v USA v 50. letech 20. století. Vzniklo křížením Siamských koček s Perskými kocoury. První výzkumy jejich křížení proběhly ještě ve 20.letech minulého století v Británii. Roku 1930 do výzkumu vstoupili také američtí genetici.

Srst: Srst je dlouhá, měkká a hustá, na krku vytváří "přepychový límec". Krásná a hedvábná srst je zbarvená stejně, jako u Siamských koček. Na základním zbarvení srsti jsou odlišně zabarvené známky, a to na čumáku, uších, tlapách ale i na ocase. U color-pointů rozlišujeme 20 různých barevných variant. Nejrozšířenější z nich jsou: silikon-point, modrý-point, čokoládový-point, linkovaný-point(pruhovaný), červený-point, dortový-point.

Povaha: Kolor-pointi jsou hraví, přítulní, někdy odvázaní, někdy pyšně zdrženliví. Mají svoji individuální nenapodobitelnou povahu. Jsou však přátelští a důvěřiví.

Foto: Himalájsko-perská kočka

Foto: Himalájsko-perská kočka
himalaj
Zdroj Fotek:





Perská kočka

3. prosince 2010 v 18:32 | Ajjin |  .::Fotky koček::.

Perská kočka

Plemeno: dlouhosrstá kočka


Původ: V původu tohoto plemene je mnoho nejasného. Podle všeho se na jejím vývinu přičinily pouštní a asijské stepní kočky, žijící v dávné době na teritorii blízké Asie. Předpokládáme, že jejich vlastí je Turecko. Historické "zřeďování" perské kočky se v Evropě začíná v 16.až 17.století, kdy byla dovezena do Itálie a následně i do Francie. Zvíře se dost rozšířilo a získalo velikou oblibu.

Srst: Tělo je pokryté hedvábnou, lechtavou, měkkou a dlouhou srstí, což zvířeti dává zajímavý a přitažlivý vzhled. Okolo ramen a krku srst vytváří honosný "límec".
Zbarvení je různé. Rozlišujeme řádově 90 různých druhů. Uznána je černá, bílá, modrá, červená, krémová, liliová.

Povaha: Perská kočka se vyznačuje přítulným charakterem a plnou důvěrou k člověku. Je spokojená a klidná. Její oddanost k člověku je možné přirovnat i k oddanosti psa.
perska
perska
perska
Fotky: Perská kočka (foto, obrázky)

Zdroj Fotek:






Jak velké kočky slavily halloween

1. prosince 2010 v 18:11 | Ajjin |  .::Ostatní::.
Je trošku pozdě na Halloween...ale tak trochu nevim co přidávat, tak se podívejte =)
Přetočte si to na 0:35 a jen sledujte...
(btw: Já to vydržela sledovat až do konce a poprvé první den v měsíci píšu článek xD)